Emma Stone si promluvila s Journal o 'Birdmanovi" a "Cabaretu," sociálních sítích nebo o paparazzi.
Hvězda Emmy Stone brzy zazáří na Broadwayi, kde bude debutovat s muzikálem 'Cabaret,' ale hereččiny nejnovější projekty jsou poněkud temnější, než její předchozí role v "The Amazing Spider-Man," "Easy A" nebo v "Magic in the Moonlight."
Ve filmu "Birdman," jehož režisérem je Alejandro G. Iñárritu, hraje Emma Sam, mladou ženu, která akorát vyšla z léčebny a je naštvaná na svého otce, Riggana Thomsona (Michael Keaton). Přesto souhlasí, že bude jeho osobní asistentkou, když on sám je posedlý svojí hrou na Broadwayi, příběhu Raymonda Carvera, ale potom se cítí být zanedbávána a odsunuta na plnění podřadnějších úkolů, jako je třeba dělání kafe.
Emma Stone (25) natáčela několik scén 'Birdmana' na střeše broadwayského divadla St.James Theater na 44th Street, jen 10 bloků od Studia 54, kde bude sama zářit ve své vlastní show 'Cabaret' už od 11. listopadu.
V 'Cabaretu' hraje Sally Bowles, zoufalou zpěvačku účinkující v Kit Kat Klubu v Berlíně v roce 1931. Režiséry muzikálu jsou Rob Marshall a Sam Mendes a hrají zde hvězdy Alan Cumming jako konferenciér nebo Michelle Williams, která v současnosti ztvárňuje právě Sally.
Sally je tragická postava, pro kterou je láska pomíjivá - a také role, kterou Stone chtěla hrát od svých 9 let, od doby, co viděla Natashu Richardson zpívat v 'Cabaretu.'
V "Birdmanovi" je Sam často jen na okraji scény, ale pak se stane středem nějakých klíčových věcí. Podařilo se ti využít to ve svůj prospěch, když jsi jí hrála?
To je dobrá otázka, protože ona tam často číhá, sedí a kouká do mobilu na okraji scén. Byl to jeden z těch špehovacích pocitů. Přijde mi, že hodně lidí se rozptylují koukáním do mobilu, ale pořád si jsou vědomi, co se kolem nich děje, což jim dává větší pohled na situaci, než se ve skutečnosti zdá.
Ve scéně, kdy se Sam pouští do svého otce, je to intenzivní, když na něj řve: "Ty neexistuješ!" ale také trochu legrační, protože ho kritizuje, že ho nezajímá Twitter a Facebook.
Protože to byl takový vrchol, myslím si, že když byla v léčebně, pravděpodobně si něco napsala do deníčku, jako třeba, co k němu cítila a nejspíš si to sama sobě přeříkávala milionkrát a tohle jí nabudilo mu to poprvé všechno říct. Podle mě to nakonec vyplynulo trochu jinak, než čekala. Nemyslím si, že to byla komedie nebo tragédie, tohle byla jen malá bomba pravdy, kterou na něj mohla konečně vyklopit.